Články od Vlcacka

Přiznám se, že v mnoha věcech jsem sobec, ale v čem prioritně, je čas na čtení. Potřebuju ho několikrát do týdne, protože můj mozek je jedna velká černá díra, která chce polykat co nejvíc písmen, ať už tištěných nebo elektronických. Proto i těch dvacet minut, které mi trvá cesta od domova do práce, v drtivé většině věnuju písmenkům.  číst dál

Od posledního článku uběhl měsíc a kus, takže jsem se rozhodla svézt se na vlně předjarního probouzení se. Proč taky ne, když budu psát o sázení.  číst dál

Hodně mých kamarádů ví, jaké parametry většinou používám při výběru knih zahraničních autorů. Nepřihlížím jen k jménu autora, ostatně, se spoustou z nich jsem se poslední dobou setkala vůbec poprvé, ale též k nakladatelskému domu, ve kterém bylo dílo převedeno do jazyka českého. A třetí, neméně důležitý parametr? Překlad.  číst dál

Nějak mne nenapadá originální název pro vánoční wishlist, takže to vezmu cestou nejmenšího odporu a budu se soustředit na obsah. Varování pro zdoběnky a krasomilky – žádnou kosmetiku ani hadry tu nečekejte. Ale inspiraci doufám, že ano.  číst dál

Dnes jsem si vyzvedla z Ulozenky.cz velkou cejchu z tvrdého papíru, kterou jsem k pobavení spolucestujících roztrhala na prvočinitele na autobusové zastávce po odjezdu autobusu A a příjezdu autobusu B. Takže vás zklamu, stále dostojím svému slovu a unboxing NEBUDE. Ale s tím, co ona cejcha ukrývala, vás seznámím velmi ráda. číst dál

Jelikož jsem v jednom z předchozích článků prozradila, že se věnuji i papírovému modelářství, rozhodla jsem se svůj blog o toto téma rozšířit. Proto předmětem dnešní recenze bude stavba papírového modelu, který vyšel v časopise ABC 9/16 jako první z kolekce amerických automobilů 80. let. Dalšími jsou taxík a vozidlo ambulance. Autíčka jsou v měřítku 1:24. číst dál

S možností pěstování vlastních bylin a plodin jsem začala koketovat už loni, ale velmi skromně a velmi neslavně (ta zatracená bazalka uschla). Tento rok jsem se rozhodla do toho pořádně „praštit“ a vysadit několik druhů bylinek a zeleniny. Jak to dopadlo a jak jsem uspěla? Dozvíte se níže. číst dál

Tentokrát nemyslím ze zdravotního hlediska, to už jsem probrala onehdy, ale co se týče (ne)vkusu, zvyků a zlozvyků. Tak si je pojďme probrat. Berte prosím tento článek jen jako zábavné odlehčení a třeba s potěšením nakonec zjistím, že v tom nejsem sama.  číst dál

„Zasranej nácku!“ „Ty pojebaný židofašistický havloidní sluníčko!“ „Magore!“ „Psychopate!“ „Nevidím problém v tom, je přijmout všechny.“ „Tak si je vem domů, když je tu chceš!“ „Pan Okamura/Konvička/Hampl ví, jak s nima zatočí!“ „Až tady muslimáci budou, tak uvidíte, jak vám zatopěj!“ Už zhruba druhým rokem vězí nejen mezi českým národem trhlina, kterou různí vykukové, mezi které patří i pan prezident, pomocí velkých krumpáčů populismu a dezinformace prohlubují. A do toho nás vrchní kormidelník pomalu, ale jistě navádí zpátky na východ. Však pod laskavým působením SSSR bylo přeci dobře, ne? Proč se tedy víc než pomyslných útoků mohamedánských hord bojím vlastních spoluobčanů? A proč ten pocit den za dnem, zprávu za zprávou sílí? číst dál

J.J.Abrams má plné ruce práce s novými Star Wars, takže si nad první znovuvzkříšenou franšízou nechal pouze producentský dohled a na režisérskou sesli pustil Justina Lina, který vyměnil vytuněné motory za vytuněné warp gondoly. A tak se do neznáma vydává nejen Enterprise, ale i divák, netuše, co Lin s Kirkovou tlupou vůbec provede.  číst dál

Měl to být jen drobný trest, postrašení, aby soudružka, opilá vlastní mocí, přestala dusit svoje sousedy nesmyslnými, likvidačními požadavky. Zavézt do lesa, vyřídit, zavézt zpátky a čekat, jak se s tím soudružka popere. Jenže drobná, nepříjemná náhoda zaviní, že se trest změní… v ten nejvyšší. číst dál

Rok 1947. Král Tomáš I. sedí na trůně Česko-slovenského království už dvanáctým rokem a jeho flotily drží ochrannou ruku nad většinou Evropy a africkými koloniemi. To se změní v okamžiku, kdy je napaden křižník Žilina a i když jsou oficiálně majitelem útočníka Afričané, ani králi netrvá dlouho vydedukovat, odkud vítr vane. Ruský medvěd právě zaťal drápy a to ve čtvrtém románu z edice Brokilon Alternativa ze stejnojmenného nakladatelství.  číst dál

Spisovatelka Julie Nováková se nejen že už stala uznávanou autorkou v rámci české fantastiky, ale dokázala expandovat i do zahraničí a to nejen s povídkami, ale i s publicistickými články. Letos na jaře se představila v další zajímavé roli a to editorky vlastní antologie, zaměřené na transhumanistickou science-fiction. Pečlivě vybrala devět povídek od známých i neznámých autorů, tudíž dala přednost kvalitě před kvantitou a je třeba si přiznat, že tato strategie šla antologii náramně k duhu.  číst dál

Země, Mars, Společenství vnějších planet. Silní hráči, kteří ovládli Sluneční soustavu a snaží se držet křehkou rovnováhu ve světě plném drobných nespravedlností. To se jim všem daří až do chvíle, kdy se stane incident, který přiloží pomyslné poslední polínko pod už tak silný oheň. Je čas na válku. Ale je ona jedinou věcí, které se má lidstvo bát? To se dozvíme v prvním románu z cyklu Expanze, který pro fanoušky space opery napsali pod pseudonymem pánové Daniel Abraham a Ty Franck.  číst dál

Nejen já, ale i další zkušenější autoři navštěvují na sociálních sítích skupiny pro začínající autory, ať už prózy nebo poezie. I přes občasná emotivní zemětřesení vztahující se ke kritikám začátečnických textů (poezii nechávám znalejším) je tam velmi inspirující podhoubí a já osobně jsem si tam našla několik velmi dobrých přátel, kterým s radostí pomáhám a oni zase mně. Přesto jsem si nemohla nevšimnout jistého neduhu, vlastně tvrdého argumentačního faulu, který začátečníci občas ve víru emocí používají, aniž by se zamysleli nad tím, jak planý tenhle výrok vlastně je.  číst dál