Jan Kotouč: Nad českými zeměmi slunce nezapadá – Čeští lvi vládci moří

Napsal Vlcacka (») 29. 7. 2016 v kategorii Recenze, přečteno: 967×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinekotouc.jpg

Rok 1947. Král Tomáš I. sedí na trůně Česko-slovenského království už dvanáctým rokem a jeho flotily drží ochrannou ruku nad většinou Evropy a africkými koloniemi. To se změní v okamžiku, kdy je napaden křižník Žilina a i když jsou oficiálně majitelem útočníka Afričané, ani králi netrvá dlouho vydedukovat, odkud vítr vane. Ruský medvěd právě zaťal drápy a to ve čtvrtém románu z edice Brokilon Alternativa ze stejnojmenného nakladatelství. 

Osobně se přiznám, že tematiku „co by bylo kdyby“ nesmírně zbožňuji. Co kdyby ve viktoriánské Anglii vládla magie (Petra Slováková, Démon z East Endu)? Co kdyby Hitler vyhrál válku (Brilantní Harrisova Otčina nebo skvělý Dickův Muž z Vysokého zámku, nyní k mání v novém vydání od Arga)? Nebo Němci vyhráli pomocí temných sil (František Novotný, Valhala)? Téma alternativní reality, ovšem zpracované tak mistrně, že není složité této verzi věřit, je prostě potěšující vyhledávat a číst. Do tohoto žánru letos přispěl i další český autor a to Jan Kotouč. Jelikož je velkým fanouškem válečných dějin všech možných období a hlavně autorem military sci-fi, Nad českými zeměmi slunce nezapadá je hlavně válečným románem.

            Začátek je mírně zmatečný, protože se čtenář musí připravit na velkou spoustu jmen, která se v některých případech v příběhu neohřejí víc než pár stránek. To se však postupem času vytříbí a příběh se opře o dva hlavní pilíře – letce Lukáše Berga a kapitána Žiliny a posléze letadlové lodi Blaník, Martina Melichara. Pokud čekáte nějaké do hloubky prokreslené charaktery, zapomeňte na ně. Ostatně, sem se ani nehodí, prioritou jsou politické vztahy mezi válečnými mocnostmi a samotné střety. Přesto nejsou Lukáš ani Martin úplně papundekloví panáci, oba se chtějí vymanit z rolí protekčních jedinců a oba mají aspoň nějaké to trauma, které je pohání být lepšími. Což mi na protagonisty válečného příběhu absolutně stačí. Navíc příběh doplňují sublinie letkyně Alžběty a agenta Tatrana, které jsou napsané tak, že oběma postavám fandíte, aby dosáhly svých cílů. Co musím velmi ocenit je objektivní styl vyprávění a autor tedy nezapomíná na pohled z druhé strany, tedy z carského Ruska. Velmoc je zde popisována jako stát, který dělá, co musí, protože jinak bude velmi silně kolísat na hraně své existence. Tady je bezesporu nejvýraznější postavou admirál Barzov.

            Sama mám válečné filmy i knihy velice ráda, takže mi popisy bitevní techniky vůbec nevadily a navíc pro velké zažrance jsou na konci ještě zajímavé tabulkové přílohy. Mezi nimi nechybí i vysvětlení, proč autorem přestavěný svět vypadá, tak jak vypadá, plus roztomile vyznívající přehled panovníků světa v alternativním roce 1947. To vše, až na občasná stylistická zaškobrtnutí dělá z Nad českými zeměmi slunce nezapadá precizní prácičku, která nejen příjemně nakopne čtenáře z vlasteneckého hlediska, ale fanoušky válečných věcí včetně mé maličkosti nakrmí, tak aby mohli spokojeně zívnout a jít spát, než bude… třeba druhý díl? Nebo si představovat tu bláznivou alternativu, že by se téhle knihy chopilo HBO a natočilo podle ní kvalitní seriál. Koneckonců, zfilmování Muže z Vysokého zámku by klidně zájem o příběhy z alternativních dějin mohlo nakopnout tím správným směrem.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a nula