S padělanými doklady, temnou minulostí, nejistou budoucností a obavami v srdci se Lin, hlavní hrdina románu Gregoryho Davida Robertse Šantaram, ocitá v Bombaji, rušné a vzrušující indické metropoli. Téměř ihned je vtažen do společnosti srdečných Indů, rozšafných cizinců, či kontrastu bídy a lesku, aniž by dlouhou dobu kdokoli z jeho nových přátel tušil, co je Lin opravdu zač.
Tak jako je celá Indie zemí ohromujících rozdílů, ať už majetkových, či společenských, je i Šantaram, metaforicky řečeno, jednou velkou, proměnlivou kaluží plnou naprosto odlišných, ale fascinujících pasáží. Pokud by bylo někdy někde napsáno zadání „vše, co jste chtěli mít v jediné knížce, ale báli jste se v to doufat,“, Robertsova kniha by figurovala na předních příčkách. Přesto se však nejedná o účelový a překombinovaný mišmaš. Děj vlastně není zase tak podstatný, Lin cestuje po různých koutech nejen Indie, aby se seznamoval s lidmi, kteří jsou neméně zajímaví jako jejich země.
I díky strategii vyložení všech karet na stůl hned od první věty je každý odstavec románu sumou příjemné autorské upřímnosti, která u jiných knih pořád není úplným standardem. Příběh je vyprávěn v ich formě, čtenář se tedy stává Linovým osobním pobočníkem, který jej nejen doprovází na ta nejkrásnější, nejkrutější, či nejrozpačitější místa, ale ještě mu přitom vidí do hlavy a dokáže tak velmi přirozeně chápat, proč hrdina reaguje, tak jak reaguje. Důvod jeho útěku z Austrálie a zkušenost se zločinem ho téměř předurčují k tomu se i v Indii vnořit do spletité pavučiny místního kriminálního ekosystému, aby byl opět doveden na stejné místo, odkud v jiné zemi uprchl… a pak i mnohem, mnohem dál.
Stejně jako Lina bychom i ostatní mafiány, či gaunery měli z objektivního hlediska odsuzovat jako zločince, lidi nepoužitelné v běžné společnosti, jenže Roberts nám to nedovolí. Všechny postavy, kladné či záporné, dokáže popsat poeticky přitažlivě, ať už je to vesničanka, nebo muž, který ovládá celé městské podsvětí. Ctí jejich malé jednotlivosti, příběhy jejich životů, které jsou obyčejné jen na první pohled, ale pod povrchem skrývají překvapivá dilemata, nebo hrdinství. Kde je to potřeba, nemá strach přidat i určitou dávku znepokojující tajemnosti. Díky tomu se o postavy čtenář zkrátka chce zajímat.
Nedílnou součástí textu jsou jak Linovy, tak i jiných úvahy o bytí, životě, morálce, ceně lidství, schopnosti se obětovat. Kdyby byly tyto věci podávány příliš násilně, či naroubovány dodatečně, hodně by to knize ublížilo. Naštěstí tomu tak není, vše plyne velmi přirozeně a tak čtenář nebude mít problém strávit celkem podstatné filosofické pasáže, občas překvapivé dějové veletoče a bezútěšné, brutální scény.
Robertsův román, poprvé vydaný v roce 2003 se k nám dostává v druhém vydání. Nová verze se nadmíru povedla a nakladatelství Kristián je třeba velmi pochválit za chytré rozdělení románu na tři zhruba dvousetpadesátistránkové části. Grafická úprava svazků je opticky velmi atraktivní, ale ne zbytečně laciná. Trochu hůře zrakově vybaveným čtenářům by ale mohlo vadit droboučké písmo samotného textu.
Když by se někdo zeptal, o čem román přesně je, odpověď je jednoduchá… a vlastně není. Krom toho, že se jedná o jeden z nejlepších románů, které byly letos vydány, Šantaram je knihou mnohotvářnou, zábavnou, poučnou i napínavou, aniž by se jí podařilo sklouznout do trapnosti. Jedná se o jeden z mála textů, který by klidně mohl být společníkem čtenáři na pustém ostrově a ani po několikátém čtení by se neomrzel. I když některé jeho části jitří city víc, než jiné.
95%
2025 ©